HENYCHOVÁ Jana & ACKERMANN Thomas, Hraničná 225, Janov n. N., 468 11, Czech republic, tell_yel.gif +420724045565

  ZpětZPĚT

 

  FCI - Fédération Cynologique Internationale

B 6530 Thuin, Belgie

Standard F.C.I. číslo 270/23.02.1995/D

Sibiřský husky

Původ: U.S.A.

Použití: saňový pes

Klasifikace FCI: Skupina 5: Špicové a tzv. primitivní plemena, severští saňoví psi bez pracovních zkoušek

 Všeobecný vzhled

Sibiřský husky je středně velký pracovní pes,rychlý,lehkonohý,volný a elegantní v pohybu. Jeho mírně kompaktní, hustě osrstěné tělo,rovně stojící uši a bohatě osrstěný prut, tyto vlastnosti ukazují nordický původ. Jeho charakteristický způsob chodu je plynulý a zdánlivě bez námahy. Je stále stejně schopen splnit svou původní úlohu jako saňový pes a táhnout lehčí břemena v mírném tempu na dlouhé vzdálenosti. To zásadně vyjadřují proporce a tvar jeho těla,vyvážený poměr síly, rychlosti a vytrvalosti. Psi mají samčí charakter ( maskulin ), ale nikdy nejsou hrubí. Fenky mají samičí charakter ( feminin ), ale bez slabosti (nedostatečnosti) konstrukce. Sibiřský husky ve správné kondici, se správně vyvinutými napjatými svaly, nemá žádnou nadváhu.

 Velikost, proporce, substance

Výška v kohoutku: psi 53,34 cm - 59,69 cm,  feny 50,8 cm - 55,88 cm

Váha: psi 20,4 kg - 27,2 kg, feny 15,9 kg - 22,7 kg

 Váha je ve správném poměru k výšce v kohoutku. Uvedené velikosti a váhy označují maximální hranice, aniž by dávaly některému extrému přednost. Nadměrnou sílu kostí nebo nadváhu nutno trestat. Délka těla, měřená od ramenního kloubu k sedací kosti, poněkud přesahuje výšku v kohoutku. Vylučující chyby: Psi přes 59,69 cm a feny přes 55,88 cm. 

Hlava

Výraz: pronikavý, ale přátelský,zajímavý a dokonce šelmovský

Oči: Mandlového tvaru, mírně položené od sebe a poněkud šikmo. Oči mohou být hnědé nebo modré, přičemž je třeba akceptovat hnědé oko, modré oko, jakož i vícebarevné oko.  Chyba: příliš šikmé nebo příliš těsně u sebe ležící oči.

Uši: střední velikosti, trojúhelníkovité, stojící blízko u sebe a vysoko nasazené. Jsou silné, dobře osrstěné, vzadu lehce vyklenuté, stojící zpříma a lehce zakulacenými špičkami.  Chyba: příliš velké v poměru k hlavě, stojí příliš daleko od sebe, nestojí pevně nahoru. 

Lebka: střední velikosti, odpovídající tělu, nahoře lehce zaoblená a od nejširšího místa k očím se lehce zužující. Chyba: nemotorná nebo těžká hlava, příliš jemně modelovaná hlava.

Lícní úhel: (stop = úhel svíraný čelem a čenichem psa); dobře výrazný, nosní kost je rovná od " "stopu" až ke špičce nosu. Chyba: nedostatečně výrazný stop.

Morda: střední délky, to znamená, že vzdálenost od špičky nosu ke "stopu" k zadní hlavové části. Morda je střední šířky, pozvolna se k nosu zužuje, ale nekončí špičatě nebo široce. Chyba: morda příliš jemná nebo příliš hrubá, příliš krátká nebo příliš dlouhá.

Nos: černý u šedých, tříslových a černých psů, játrové barvy u měděně zbarvených psů. U čistě bílých psů může mít masovou barvu. Akceptuje se růžově pruhovaný "sněhový" nos.

Pysky: dobře pigmentované a úzce přiléhající.

Zuby: nůžkový skus Chyba: každá odchylka od nůžkového skusu.

Krk, horní linie, tělo

Krk: střední délka, prohnutý, při stoji hrdě vztyčený. Při klusu je krk tak natažen, že hlava je nesena s těžištěm vpředu. Chyba: krk příliš krátký a tlustý, příliš dlouhý.

Hrudní koš: hluboký a silný, ale ne příliš dlouhý, nejhlubší body leží těsně za a na stejné výšce s lokty. Žebra jsou u dosednutí k páteři dobře vyklenutá na obou stranách, ale poněkud ploše, aby umožňovaly volný průběh pohybu. Chyba: prsa příliš široká, vyklenutý hrudní koš,žebra příliš plochá nebo slabá.

Hřbet: rovný a silný, horní linie probíhá od lopatek k zadku vodorovně. Je střední délky, ani poměrně krátký, ani se nesmí prohýbat pro nadměrnou délku. Bedra jsou s napjatými a suchými svaly, užší než žeberní koš a lehce vyklenutá. Zadek spadá dolů, ale nikdy tak příkře, aby bylo nepříznivě ovlivněno nasazení zadních běhů. Chyba: mdlý nebo povolující hřbet, vyklenutý hřbet, spadající horní linie.

Ocas

Dobře osrstěný ocas ve tvaru liščího ocasu je rovně nasazen pod horní linií a když je pes pozorný, je nesen obvykle v šídlovém oblouku nad zády. Přitom se ocas nemá ohýbat ani na jednu ani na druhou stranu těla, také nesmí být ploše přilehnut ke hřbetu. Visící ocas je normální když pes stojí klidně a uvolněně. Srst na ocase je středně dlouhá a kolem něho s přibližně stejnou délkou, takže ocas vypadá jako kulatý kartáč. Chyba: přitlačený nebo těsně (úzce) ohnutý ocas, příliš bujně obrostlý ocas, ocas nasazený příliš vysoko nebo příliš nízko.

Hrudní koš: Rameno - dobře přiléhající lopatka. "Paže" směřuje od ramenního kloubu k lokti poněkud dozadu a nikdy svisle k zemi. Svaly a vazy, které drží lopatky na hrudním koši, jsou napjaté a dobře vyvinuté. Chyba: příkře spadající ramena, volná ramena.

Přední nohy: při pozorování zpředu jsou nohy mírně od sebe, rovnoběžné a rovné, přičemž lokty přiléhající úzce k tělu, nejsou stočeny (dovnitř) ani vytočeny (ven). Při pohledu ze strany směřují střední části předních běhů poněkud dopředu, kořenové klouby předních nohou jsou silné, ale ohebné. Kosti jsou vyplněné, ale nikdy těžké. Délka nohou od lokte k zemi je poněkud větší než vzdálenost od lokte k hřebenu lopatky. " Palce" na předních nohou mohou být odstraněny. Chyba: Povolující nebo roztažené prsty, tlapy příliš velké a nemotorné, malé a něžné, tenké nebo tlusté prsty.

Zadní končetiny: Při pohledu zezadu stojí nohy v mírné vzdálenosti od sebe a rovnoběžně. Stehna s dobrými svaly a silná kolena v dobrém úhlu. Kotníkové klouby dobře vyznačené a jsou blízko u země. Paspárky mají být odstraněny.  Chyba: Natažené koleno, kravský postoj, příliš úzký nebo příliš široký postoj.

Srst

Srst sibiřského husky je dvojí a středně dlouhá. má pěkný kožichový vzhled, není ale nikdy tak dlouhá, aby skrývala jasné vnější linie psa. Podsada je měkká a hustá a dostatečně dlouhá, aby podpírala krycí pesíky. Delší tuhé chlupy krycích pesíků jsou rovné a poněkud přilehlé, nikdy hrubé a neodstávají rovně od těla. Je nutno mít na paměti, že při výměně srsti chybí podsada, což je normální. Zkrácení hmatových chlupů a srsti mezi prsty a kolem tlap je dovoleno, aby se zdůraznil pěstěný vzhled. Trimování srsti na všech ostatních místech nelze prominout a nutno přísně potrestat. Chyba: Dlouhá, hrubá nebo rozcuchaná srst, příliš hrubá nebo příliš hedvábná textura, trimovaná srst (kromě na dovolených místech).

Barva

Jsou povoleny všechny barvy po černé až po čistě bílou. Vícebarevnost znaků na hlavě je běžná, včetně některých nápadných vzorů, které se u jiných ras nenacházejí.

Způsob chůze

Chůze je vzletná a zdánlivě bez námahy. Sibiřský husky je mrštný (svižný) a lehkonohý. Při výstavním kroužku by měl být představen v mírně rychlém klusu na volně visící šňůře, při tom by měl ukázat dobrá krok dopředu a přísun. Sibiřský husky pohybujíc¨í se krokem, pozorován zepředu dozadu, neukazuje nějak úzký chod, avšak když běží rychleji, mají běhy tendenci dostávat se pomalu do středu, až nastává stavění tlap do jedné linie, která probíhá přesně pod podélnou osou těla. Když se otisky tlap kryjí, pohybují se přední a zadní nohy v rovném směru, aniž by se lokty nebo kolení klouby stáčeli dovnitř nebo ven. Nohy se pohybují paralelně (rovnoběžně). Při pohybu zůstává horní linie napjatá a rovná. Chyba: Krátká, taneční, neklidná chůze nebo valivý krok, kroutivá nebo probíhající šikmo.

Temperament

Charakteristický temperament sibiřského huskyho je přátelský, dobromyslný, pozorný a milující kontakt. Neukazuje vlastnosti zdůrazňující vlastnictví jako hlídací pes, ani není příliš nedůvěřivý proti cizím osobám nebo agresivní k jiným psům. U dospělého psa lze očekávat určitou míru zdrženlivosti a důstojnosti. Jeho inteligence, ovladatelnost a jeho horlivost jej činí příjemným společníkem a ochotným pracovníkem.

Shrnutí

Nejdůležitější rasové charakteristické znaky sibiřské huskyho jsou střední velikost, přiměřená síla kostí, harmonické proporce, snadné a volné pohyby, správně osrstěná hlava, sympaticky zajímavá hlava a uši, správný ocas a dobrá povaha. Trestat je nutno těžké kosti, nadměrnou váhu, vázaný nebo těžkopádný chod, dlouhá hrubá srst. Sibiřský husky by nikdy neměl vyhlížet tak těžce a hrubě jako nějaký tažný pes (do těžkého tahu), ale také ne tak lehce a něžně jako závodní pes. Jak psi tak fenky musejí dát znát, že jsou schopni velké vytrvalosti. Kromě chyb uvedených výše jsou nežádoucí morfologické chyby, které jsou společné všem rasám, u tohoto psa stejně jako u všech jiných ras, i když zde nejsou zvláště uvedeny.

  


   The Standard for Siberian Huskies

Approved by the American Kennel Club, October 8, 1990

Effective November 28, 1990

  ZpětBACK

General Appearance

The Siberian Husky is a medium-sized working dog, quick and light on his feet and free and graceful in action. His moderately compact and well-furred body, erect ears and brush tail suggest his Northern heritage. His characteristic gait is smooth and seemingly effortless. He performs his original function in harness most capably, carrying a light load at a moderate speed over great distances. His body proportions and form reflect this basic balance of power, speed and endurance. The males of the Siberian Husky breed are masculine but never coarse; the bitches are feminine but without weakness of structure. In proper condition, with muscle firm and well developed, the Siberian Husky does not carry excess weight.

 

Size, Proportion, Substance

Height: Dogs, 21 to 23 1/2 inches at the withers. Bitches, 20 to 22 inches at the withers.

Weight: Dogs, 45 to 60 pounds. Bitches, 35 to 50 pounds. Weight is in proportion to height. The measurements mentioned above represent the extreme height and weight limits with no preference given to either extreme. Any appearance of excessive bone or weight should be penalized. In profile, the length of the body from the point of the shoulder to the rear point of the croup is slightly longer than the height of the body from the ground to the top of the withers. Disqualification: Dogs over 23 1/2 inches and bitches over 22 inches.

Head

Expression: Is keen, but friendly; interested and even mischievous.

Eyes: Almond shaped, moderately spaced and set a trifle obliquely. Eyes may be brown or blue in color; one of each or parti-colored are acceptable. Faults: Eyes set too obliquely; set too close together.

Ears: Of medium size, triangular in shape, close fitting and set high on the head. They are thick, well furred, slightly arched at the back, and strongly erect, with slightly rounded tips pointing straight up. Faults: Ears too large in proportion to the head; too wide-set; not strongly erect.

Skull: Of medium size and in proportion to the body; slightly rounded on top and tapering from the widest point to the eyes. Faults: Head clumsy or heavy; head too finely chiseled.

Stop: The stop is well-defined and the bridge of the nose is straight from the stop to the tip. Fault: Insufficient stop.

Muzzle: Of medium length; that is, the distance from the tip of the nose to the stop is equal to the distance from the stop to the occiput. The muzzle is of medium width, tapering gradually to the nose, with the tip neither pointed nor square.  Faults: Muzzle either too snipy or too coarse; muzzle too short or too long.

Nose: Black in gray, tan or black dogs; liver in copper dogs; may be flesh-colored in pure white dogs. The pink-streaked "snow nose" is acceptable.

Lips: Are well pigmented and close fitting.

Teeth: Closing in a scissors bite. Fault: any bite other than scissors.

 

Neck, Topline, Body

Neck: Medium in length, arched and carried proudly erect when dog is standing. When moving at a trot, the neck is extended so that the head is carried slightly forward. Faults: Neck too short and thick; neck too long.

Chest: Deep and strong, but not too broad, with the deepest point being just behind and level with the elbows. The ribs are well-sprung from the spine but flattened on the sides to allow for freedom of action. Faults: Chest too broad; "barrel ribs;" ribs too flat or weak.

Back: The back is straight and strong, with a level topline from withers to croup. It is of medium length, neither cobby nor slack from excessive length. The loin is taut and lean, narrower than the rib cage, and with a slight tuck-up. The croup slopes away from the spine at an angle, but never so steeply as to restrict the rearward thrust of the hind legs. Faults: Weak or slack back; roached back; sloping topline.

Tail

The well-furred tail of fox-brush shape is set on just below the level of the topline, and is usually carried over the back in a graceful sickle curve when the dog is at attention. When carried up, the tail does not curl to either side of the body, nor does it snap flat against the back. A trailing tail is normal for the dog when in repose. Hair on the tail is of medium length and approximately the same length on top, sides and bottom, giving the appearance of a round brush. Faults: A snapped or tightly curled tail; highly plumed tail; tail set too low or too high.

Forequarters

Shoulders: The shoulder blade is well laid back. The upper arm angles slightly backward from point of shoulder to elbow, and is never perpendicular to the ground. The muscles and ligaments holding the shoulder to the rib cage are firm and well-developed. Faults: Straight shoulders; loose shoulders.

Forelegs: When standing and viewed from the front, the legs are moderately spaced, parallel and straight, with the elbows close to the body and turned neither in nor out. Viewed from the side, pasterns are slightly slanted, with the pastern joint strong, but flexible. Bone is substantial but never heavy. Length of the leg from elbow to ground is slightly more than the distance from the elbow to the top of withers. Dewclaws on forelegs may be removed. Faults: Weak pasterns; too heavy bone; too narrow or too wide in the front; out at the elbows.

Feet: Oval in shape but not long. The paws are medium in size, compact and well-furred between the toes and pads. The pads are tough and thickly cushioned. The paws neither turn in nor out when the dog is in natural stance. Faults: Soft or splayed toes; paws too large and clumsy; paws too small and delicate; toeing in or out.

Hindquarters

When standing and viewed from the rear, the hind legs are moderately spaced and parallel. The upper thighs are well-muscled and powerful, the stifles well bent, the hock joint well defined and set low to the ground. Dewclaws, if any, are to be removed. Faults: Straight stifles, cowhocks, too narrow or too wide in the rear.

Coat

The coat of the Siberian Husky is double and medium in length, giving a well-furred appearance, but is never so long as to obscure the clean-cut outline of the dog. The undercoat is soft and dense and of sufficient length to support the outer coat. The guard hairs of the outer coat are straight and somewhat smooth-lying, never harsh nor standing straight off from the body. It should be noted that the absence of the undercoat during the shedding season is normal Trimming of whiskers and fur between the toes and around the feet to present a neater appearance is permissible. Trimming the fur on any other part of the dog is not to be condoned and should be severely penalized. Faults: Long, rough, or shaggy coat; texture too harsh or too silky; trimming of the coat, except as permitted above.

Color

All colors from black to pure white are allowed. A variety of markings on the head is common, including many striking patterns not found in other breeds.

Gait

The Siberian Husky's characteristic gait is smooth and seemingly effortless. He is quick and light on his feet, and when in the show ring should be gaited on a loose lead at a moderately fast trot, exhibiting good reach in the forequarters and good drive in the hindquarters. When viewed from the front to rear while moving at a walk the Siberian Husky does not single-track, but as the speed increases the legs gradually angle inward until the pads are falling on a line directly under the longitudinal center of the body. As the pad marks converge, the forelegs and hind legs are carried straight forward, with neither elbows nor stifles turned in or out. Each hind leg moves in the path of the foreleg on the same side. While the dog is gaiting, the topline remains firm and level. Faults: Short, prancing or choppy gait, lumbering or rolling gait; crossing or crabbing.

Temperament

The characteristic temperament of the Siberian Husky is friendly and gentle, but also alert and outgoing. He does not display the possessive qualities of the guard dog, nor is he overly suspicious of strangers or aggressive with other dogs. Some measure of reserve and dignity may be expected in the mature dog. His intelligence, tractability, and eager disposition make him an agreeable companion and willing worker.

Summary

The most important breed characteristics of the Siberian Husky are medium size, moderate bone, well balanced proportions, ease and freedom of movement, proper coat, pleasing head and ears, correct tail, and good disposition. Any appearance of excessive bone or weight, constricted or clumsy gait, or long, rough coat should be penalized. The Siberian Husky never appears so heavy or coarse as to suggest a freighting animal; nor is he so light and fragile as to suggest a sprint-racing animal. In both sexes the Siberian Husky gives the appearance of being capable of great endurance. In addition to the faults already noted, the obvious structural faults common to all breeds are as undesirable in the Siberian Husky as in any other breed, even though they are not specifically mentioned herein.

© 1996, Siberian Husky Club of America, Inc.

 

 ZpětBACK

 

 // Index //  Náš team //  Chovatelství // Sport // Texty // Odkazy // Fotogalerie //

  © 2002Jana Henychová